JINOTAJ

*zaťuká na dveře kabinetu*

Vstupte! *řekne aby to šlo slyšet*

*vejde*Dobrý den,sem tu kvůli tomu rozhovoru

 Ááááh. Dobrý den. Jen pojďte. Už na Vás čekám. Zde se můžete posadit. *ukáže na volnou sedačku.*

Děkuji *posadí se*Ehm,můžeme začít?*vytáhne notýsek*

*posadí se naproti* Ano, můžeme. Pokud si nedáte ještě něco k pití.

Takže *nervózně koukne do poznámek* Učíte OPČM,byl jste jí někdy nucen použít?Myslím proti něčemu horšímu než je blátoplaz...

Ještě neučím. Ale budu. No zatím jsem spíše jen vyučoval na jiných školách, takže *zapřemýšlí* snad ani ne.

Tak to máte asi štestí...Odkud pocházíte?

Dá se to tak říci *usměje se* Pocházím z Dublinu z Irska

Z Irska?Tam mám příbuzné *nadechne se,pak se zarazí,koukne do poznámek a pak zvědavě skoroprofesorovi na ruku*Nemáte prstýnek,jste ženatý?

*stručně odpoví* Ne. Nejsem.

Takže svobodný,touto odpovědí jistě potěšíte mnoho místních dam...

Myslíte? *zasměje se* Aby jste je spíše nevylekala.

Uvidíme.Kde jste studoval?

Chcete slyšet střední i vysokou?

Třeba *pokrčí rameny*

Střední jsem studoval v Bulharsku, Kruval a vysokou mám Univerzitu magie, fakultu se zaměřením na Obranu proti černé magii.

*zapíše si to* Jaký byl Váš oblíbený předmět se asi ptát nemusím,že?

No asi nemusíte no. Ale kromě Obrany mě bavily lektvary. Ale to už je dávno. *zasměje se*

A co třeba nějaká platonická láska?Byl jste někdy zamilovaný třeba do profesorky? *zvědavě*

Do profesorky? To snad ani ne. *zamyslí se* Možná se mi líbila knihovnice *zazubí se*

A jak to dopadlo?

Jak? Nijak. Vystudoval jsem a nikdy jsem jí už nepotkal.

Aha *zatváří se trochu zklamaně* Jak jste se vlastně dostal k práci na naší škole?

No život jde dál. *zareaguje ještě na "aha" * Nooo, někde jsem četl inzerát, že škola potřebuje učitele na obranu, tak jsem jednoduše chytil šanci za pačesy a už jsem tu mezi Vámi. *usměje se*

A jak se Vám tu zatím líbí?Co profesorský sbor,jak jste "zapadl" ?

 Nooo, po prvním dnu jsem myslel, že mě klepne pepka. *zasměje se* To bylo opravdu kritické. Ale jak dny ubíhaly, tak se to stávalo lepší a lepší. A teď můžu říci, že je to skvělá škola a že tady vydržím dlouho *zaklepe to na zuby*

Doufejme *zvedne se* Děkuji za rozhovor *napřáhne ruku*

Já děkuji. *zvedene se a stiskne ruku slečně s úsměvem*

Nashledanou

Mějte se krásně. Nashledanou. *vyprovodí slečnu z kabinetu*